Výcvik štěněte
Výchozí situace: pes stojí u pána, ten rukou s pamlskem pohybuje těsně nad hlavou psa směrem dozadu. Pes si většinou sám sedne. Pokud ne, je třeba jej lehce pohladit po zádech – nikdy však netlačit k zemi. Jakmile si sedne, musí okamžitě uslyšet povel "Sedni!". Postupně se naučí usednout už při vyslovení povelu a za mírného pozvednutí ruky.
Nácvik se ztěžuje zvětšováním vzdálenosti mezi člověkem a psem. Účelem je zvládnutí povelu i na dálku, což může zabránit úrazu v případech, kdy by uposlechnutí povelu "Ke mně!" ohrozilo psa na životě – například jede-li mezi oběma auto.
"Lehni!"
Nácvik je stejně lehký jako předcházející. Opět s pamlskem v ruce si psovod klekne na jedno koleno a necha psa proplazit se pod stehnem druhé nohy. Jakmile si pes lehne, dostane okamžitě odměnu a uslyší povel "Lehni!". Když bude pes reagovat správně, může dostat povel i vstoje, s pohybem ruky směrem k zemi. Zpočátku může některým psům připadat poněkud zvláštní požadavek, aby si na pokyn psovoda lehli, což však člověk nesmí považovat za zatvrzelost. Po pár dalších pokusech s pomocí mírného předklonu a s pokračující laskavostí většina psů brzy pochopí, co se po nich žádá.
"Zůstaň!"
Dokonalé zvládnutí povelu "Zůstaň!" je neocenitelné vždy, když je třeba ponechat psa krátce bez přímého dozoru pána. Přitom není důležité, jestli sedí nebo leží, ale aby rozhodně zůstal na jednom místě; běžnou dobou by měla být zhruba čtvrthodina.
Nácvik probíhá zpočátku s pomocí vodítka. Pes je upoután a je lhostejné, jestli leží, stojí nebo sedí. Psovod vysloví povel "Zůstaň" a postupně prodlužuje dobu, po kterou bude mimo dohled psa. V této fázi je důležité, aby se pes nedožadoval hlasitými projevy návratu svého pána.
I když se už dnes psi nemají pohybovat na veřejných prostranstvích volně, zvládnutý povel se hodí i tehdy, potřebuje-li majitel psa zklidnit zvíře i ve své přítomnosti. Pes, který má "natrénováno" ležet jen několik minut a napjatě očekává povel "Volno!", nezůstane dlouho v klidu. Jestliže však ví, že pokyn "Zůstaň!" znamená delší pauzu, usne nebo zůstane v pohodě až do dalšího povelu.
Povely pro starší a pokročilé
Každý povel, pokud se mu pes učí v klidu a pozitivně, přináší nejen výsledek, ale také radost na obou stranách. Je-li souhra mezi pánem a psem tak dokonalá, že by bylo škoda nevyužít ji, je už vhodnější nespoléhat na vlastní síly, ale využít odborného vedení. Nejen odborník, ale i práce ve skupině stejně motivovaných psů působí na psa stimulačně. V chovatelských klubech a kynologických spolcích se každý chovatel může dozvědět, jaký sport například je vhodný pro konkrétního psa. A v neposlední řadě je i pro majitele psa přínosem vidět, jak se zvířaty pracují odborníci i ostatní chovatelé.
Proč se někteří psi cvičí hůře
Je pravděpodobné, že stejný chovatel bude mít odlišné výchovné zkušenosti nejen s různými plemeny, ale dokonce i s jedinci jednoho druhu. Odpadá tak argument, že záleží především na způsobu vedení psa, i když samozřejmě osobnost a zkušenosti psovoda jsou jedním z pilířů úspěchu.
Lépe se budou cvičit štěňata a mladí psi, psi starší, kteří už mají nějaký typ výcviku za sebou a také kastrovaní psi obou pohlaví. Lépe spolupracovat budou psi dobře socializovaní, odmala zvyklí na přítomnost člověka a jeho vedoucí úlohu ve smečce.
Ochota k výcviku také do jisté míry záleží na plemenu psa a jeho původu. Zpravidla nejochotněji se podrobují lovecká plemena, zvyklá po staletí na úzkou spolupráci s člověkem.